ÚSTNÍ ZKOUŠKA Z ČESKÉHO JAZYKA
JAK SAMOTNÁ ZKOUŠKA VYPADÁ?
Přijdete do třídy a vylosujete si číslo. Ve svém seznamu četby máte knihy seřazené podle čísel a to číslo, které vylosujete je vaše osudová kniha. Profesor vám předá list s úlohami (téma, časoprostor, kontext,...) a list s uměleckým a neuměleckým textem. Na přípravu na potítku máte 20 minut. Vaším úkolem je přečíst si umělecký a neumělecký text. Doporučuji si ke každé otázce napsat heslo, pomocí kterého se rozmluvíte o tématu. Doslovně vše stejně sepsat nestihnete.
Zkouška trvá 15 minut - 10 minut mluvíte o uměleckém textu (vámi vylosované knize z vlastního seznamu četby) a 5 minut analyzujete neumělecký text.
Úloha uměleckého textu vypadá úplně stejně jako vaše vlastní analýzy četby. Komisi většinou zajímá především téma, případně časoprostor a kontext doby a autora. Zde je výhodou - když se o něčem rozpovídáte víc, nemusíte moc mluvit o těch ostatních věcech. Profesor vás ale pravděpodobně vždy nějak zarazí a nasměruje na další otázku, kterou od vás bude chtít slyšet. Chtějí slyšet fakta, ale někde je dobré říci nějaký vlastní poznatek. 10 minut možná zní jako dlouhá doba, ale ve skutečnosti vůbec není. Popíšete kontext doby a autorovu tvorbu a 5 minut uplyne jakoby nic.
Ve druhé části mluvíte o neuměleckém textu. Neumělecký text se nějakým způsobem vztahuje k tomu uměleckému a vaším prvním úkolem je říci čím. Další úlohy neuměleckého textu s vámi bude trénovat váš profesor češtiny v hodinách a šablonu úloh vám poskytne. Na tuto část je pouze 5 minut a opět je tu velká pravděpodobnost, že se všechny úlohy nestihnou, i když je jich méně.
JAK SE NEJLÉPE PŘIPRAVIT POD TLAKEM?
Můj osobně největší problém u maturity bylo připravit se ke zkoušce z literatury. Nikdy jsem nebyla velký čtenář a už vůbec nedovedu číst něco, protože musím. Nebudu zveřejňovat, zda jsem měla či neměla načteno všech 20 knih, jelikož je to zkrátka podmínka, která se nemá obcházet. Student má na čtení knih ze svého seznamu 4 roky. Osobně ale rozumím tomu, kdo se ve čtvrtém ročníku setká s velkými potížemi a výčitky svědomí, jelikož se jeho povinnosti o 50 % zvýší a stále mu chybí značný počet přečtených knih. A s touto situací bych vám tu nyní chtěla co nejvíce pomoci.
Sama vím, že se literatuře nelze v průběhu čtvrtého ročníku plnohodnotně věnovat. Píšete maturitní práci, učíte se angličtinu, učíte se ekonomiku a ještě další vybraný předmět a každý profesor vám tvrdí, že byste se na jeho předmět měli soustředit ze všech nejvíc (někdy to tvrdí i ti, jejichž předměty nejsou ani maturitní :D). Přes rok jsem se samozřejmě snažila číst. Jenže ono se to řekne. Můžete číst ve svém volném čase, jenže ve čtvrťáku moc volného času nemáte a když už jo, tak ho rozhodně nechcete věnovat opět škole, upřímně byste nejraději spali.
Začala jsem se naplno věnovat literatuře hned po tom, co jsem dokončila svou práci, což byla chvilka v únoru (pak jsem ještě opravovala svou maturitní práci) a hlavně duben a květen. Poslouchala jsem podcasty (moc doporučuji podcast Na potítku), různá videa, analýzy a studovala si informace z internetu.
Moc doporučuji, pokud knihu čtete, či posloucháte, mějte u sebe kus papíru, či mobil a zapisujte si každý poznatek, který by se vám mohl hodit. Pište si příklady ke svým tvrzením, myšlenky, které vás napadnou, zkrátka vše. Za pár měsíců si nebudete skoro ani pamatovat hlavní zápletku, natož tyto detaily, které budete horkotěžko lovit z internetu. Jedná se především o jazykové prostředky a tropy a figury.
Co mi opravdu pomohlo a bude to možná znít trochu přehnaně, bylo vypsat si na papírky čísla od 1 do 20 a udělat si takovou menší simulaci maturity. Změřit si čas a mluvit podle analýzy s úlohami. Místo toho, abych se učila hodinový výklad o tématu dané knihy, naučila jsem se celou analýzu tak, aby mi časově vycházela a abych stihla vše. Nedokázala jsem si představit přijít k maturitě s tím, že umím dobře 5 knih a že mi to "třeba vyjde". Šla jsem tam s tím, že ať už se jednalo o pro mě silnější nebo slabší knihu, dokázala jsem o ni dostatečně mluvit. To, že jsem měla velký strach z otázek je další věc, ale zcela upřímně, pokud tam řeknete alespoň něco smysluplného, vyhodit vás nemohou.
Před svým termínem, což v mém případě byl ten úplně poslední, jsem 5 dní věnovala čistě jen přípravě k literatuře. Vstávala jsem v 8 ráno a v 8 večer jsem se učit přestala, pravidelně jsem jedla a dobře jsem spala. Práci jsem neodkládala a říkala jsem si, že po těchto pěti dnech bude po všem a že se ohlédnu zpět a řeknu si, že to za to stálo. A opravdu tomu tak je.
Běžte k maturitě s tím, že jdete svému profesorovi a přísedícímu popovídat o knize, kterou jste četli. Nemusela se vám ta kniha číst dobře a nemusela se vám ani líbit, to profesoři respektují, ale musíte k ní alespoň něco říct.
Co rozhodně nedoporučuji, je poměřovat se s ostatními, kolik toho přečetli, nebo se ptát starších sourozenců, jestli četli vše a na jakou známku to udělali. To je to nejhorší. Tady jde totiž o to, co si vylosujete a taky o to, na co se vás třeba u komise zeptají. Připravte se tak, abyste se vy sami cítili připraveni. Nechoďte k maturitě s vědomím, že starší brácha čet jednu knihu a stejně odmaturoval, tak vy to taky dokážete. Tato motivace není správná.
Přeji moc štěstí, nezapomeňte udržovat svůj fyzický a psychický režim ve zdraví. Ve výsledku jde jen o pár zkoušek. Někdy je třeba tu omáčku okolo, typu, že je to zkouška dospělosti a kdesi cosi, vypustit a v klidu se připravit tak, abyste byli schopni předvést svůj nejlepší výkon.